Králíčata odstavuji od samice ve 2. měsíci. Týden před odstavem králíčat dávám samice připustit k samci na 5 dní. Dávám 5 samic k 1 samci. Po týdnu vracím samice zpět do kotců, a králíčata rozděluji podle pohlaví do výběhů. Do 1 výběhu dávám max. 15 králíčat.Všechny králíčata jsou stejně stará, a proto se neperou. Hlavně v pozdější době je nežádoucí přidávát k samcům dalšího i třeba stejně starého. Samci ho mezi sebe prostě nepřijmou a začne souboj mezi vůdcem stáda a vetřelcem. Může dojít i k úmrtí jednoho ze samců. U samic k soubojům nedochází a většinou novou samičku mezi sebe přijmou bez problémů. Je důležité do každého výběhu dát bedničku nebo lavičku vysokou asi 30 cm na úkryt králíkům. Králíčata, která jsou slabá oproti druhým králíčatům, ponechám u samice ještě týden, aby dohnala váhově ostatní králíčata. Samice i samce nechávám v chovu max. 3 roky. Připouštím celoročně, a to 4 x ročně. Po odstavu jsou králíčata nejnáchylnější na nemoci a hlavně na zažívací potíže. Osobně po odstavu králíčata krmím granulemi a přidávám ovesné vločky. Samozřejmností je seno a pitná voda, do které přidávám ACIDOMID.K. Stálé kyselé prostředí v králičim traktu napomáhá v boji proti kokcidióze a to ůspěšně. Jestli je podezření u králíka na kokcidiózu ( nechutenství, apatie, zřetelně vystouplá páteř), okamžitě umístím králíka do karantény. Většinou se králíka zachránit nepodaří. V počátečním stádiu nemoci se dá králík zachránit. Jestli se podaří králíka zachránit, tak ho v žádném případě nezařazujeme do dalšího chovu. Maso je na konzum nezávadné. Tento králík může být nositel tohoto onemocnění a může tuto nemoc přenášet na potomstvo. Proti kokcidióze se dá účinně bojovat prevencí. Pravidelné čištění kotců účinou dezinfekcí, dobře větratelné suché prostory, kde jsou králíci ustájeni, velkou výhodou jsou prostory, kde nekolísá teplota. Králík dobře snáší suchou zimu, než vlhké teplo.Dále králík potřebuje dostatek denního světla. Kotec pro samici by měl být z jedné poloviny zastíněn bez průvanu. V zastíněné polovině si samice téměř vždy postaví hnízdo pro králíčata. Prvnička má téměř vždy menší počet narozených králíčat. Ta, která má pouze jedno, a při druhém vrhu má do 4 králíčat, tak tuto samici odstraním z chovu. Samice středních plemen ( masných ) by měla rodit pravidelně okolo 8 králíčat, ale není nic ojedinělého vrh s 10ti, ale i 12ti králíčaty. Já nechávám samici nejvíce 7 králíčat a jestli má samice králíčat více, ostatní přidám do hnízda samici s menším počtem potomstva. Při přidáním králíčat do cizího hnízda samici vyndám z kotce tak na deset min., podstrčím králíčata, samici přejedu párkrát po čumáku, aby nasála můj pach, klidně jí párkrát pohladím a vrátím jí zpět do kotce. U prvniček se musí obzvláště postupovat opatrně a nedělat žádné prudké pohyby, aby samice zůstala klidná a neměla pocit nebezpečí jak pro sebe, tak pro králíčata. Samice, která ucítí nebezpečí může rozházet své hnízdo a králíčata usmrtit. Samice musí mít během porodu, ale i celkově, dostatek klidu a k samici s malými chodíme pouze na krmení a to 2 x za den. U prvniček hnízdo po porodu kontroluji tak třetí den. U zkušených samic kontroluji hnízdo hned druhý den. Králíčata lze přendat do jiného hnízda tak do čtyř dnů po porodu. Při dodržování těchto zásad v chovu králíků , se zklamání určitě nedočkáme.
